Případ agrese

Případ agrese

Snažíme se u nás pomáhat také psům s problémovým chováním, kterých by se jejich majitelé zbavili utracením, nebo by celý život promarnili jako vězni v kotci útulku. O tyto psy není všeobecně zájem. Začátky jsou těžké, pes nás nezná a nekomunikuje, máme minimum informací, a tak se snažíme vytvářet uměle situace, ve kterých odhalujeme, co je zdrojem neboli spouštěčem agresivního chování daného psa, a také, jak ho z takového chování přepnout. Agresivita u psa má vždy nějaký spouštěč, neobjevuje se bezdůvodně. Ať už je důvod jakýkoliv, propuknutí agrese často podpoří hlavně sám chovatel, který je psovi špatným pánem. Pokud jste pasivní a jen odměňujete zadarmo, nebo přehnaně zahrnujete láskou a nedáváte najevo hranice a kdo domácnost vede, stává se často, že převezme vedení v rodině pes. Protože pes je původně smečkové zvíře a každá smečka musí mít pravidla a svého Alfu. Pes si dovolí jen to, co mu dovolíte vy. Bude zkoušet posouvat hranice, když zjistí, že žádné nejsou, začne se chovat jinak a nastanou problémy. Pak se lidé obrací na nás a žádají o umístění psa na převýchovu, bohužel si ale neradi připouští, že problém nemá pes, ale oni, protože brali zvíře jen jako další dítě v rodině.

Je však třeba si uvědomit, že ze špatně vedeného nebo nevychovaného psa se může stát zbraň.

Agresivitu můžete u psa postupně způsobit i přehnanou nadřazeností, nepřiměřenými tresty nebo i těmi mírného rázu. Citlivější psi jejich váhu neunesou a mohou se mstít vám i okolí v podobě agrese. Chcete-li se vyhnout těmto obtížím, měli byste psa řádně a důsledně vychovávat už do štěněte.

Agresivitou Vám pes může dávat paradoxně najevo, že se mu málo věnujete, vymáhá si tak vaši pozornost.

Spouštěčů agresivity může být několik

Například:

Strach

Pes se může polekat dětí, skupiny lidí, hlasitých zvuků (hudba, ohňostroj, bouřka). Nebo může jít o psy bez socializace, např. z množíren, kteří neznají kontakt s lidmi a jakékoliv změny jim působí stres a strach, a tím mohou spustit i obrannou agresi.

Jiní psi

Agresivitu může spustit i váš nový přírůstek do rodiny v podobě štěněte nebo i jiného domácího zvířete. Začíná to občas žárlivostí, ale může přejít k napadání a agresi.

Negativní zážitek v podobě pokousání jiným psem

Pes si odnáší pocity strachu v sobě a pokud se s ním co nejdřív nezačneme znovu sbližovat a kamarádit se psy, může z toho být doživotní problém a pes se pak vrhá na ostatní psy ve snaze přehnané reakce bránit se, i když není důvod.

Zdrojová agrese

Pochází převážně z negativních zážitků, kde bylo použito bití za pomocí předmětů, nepřiměřené tresty, zavírání do malých prostor a klecí apod. Tento spouštěč souvisí úzce s minulostí, výchovou a prostředím, kde žil, více než ty ostatní. Často se projevuje u psů z kotců, řetězů nebo špatných podmínek, kde se psům nikdo nevěnoval, a když se pes dožadoval pozornosti štěkáním nebo skákáním, dostal tím, co bylo po ruce.

Majetnická agrese

Označujeme tím chování psa, když si zabírá misku, hračky, sedačku, člena rodiny, jiného psa, zvíře, nebo také prostor. Na každého psa zabírá jiná taktika a převýchova, ale v principu můžeme říct, že pokud se jedná o tento typ agrese je možné zbavit psa čehokoliv, nebo alespoň naučit fungovat tak, aby nemusel z domu nebo na utracení.

Práce s agresivními psy ze špatných podmínek je náročnější. Psovi musíte dát najevo, že jste vyrovnaný, klidný a že vám může věřit. Nesmíte ho zklamat a také nechat, aby řešil konflikty za vás nebo za sebe ty se psy. S rostoucí důvěrou ve vás se bude měnit i jeho chování a začne vás brát jako vůdce smečky a tím i poslouchat. Důležité je nezapomenout na Agresi z nemoci. Někdy je vznik agresivity projevem propukající nemoci. Pokud nenaleznete žádný racionální důvod, proč by měl váš pes vystupovat agresivně, zkuste situaci konzultovat s veterinářem. Agresivita může znamenat nastávající epilepsii, nebo jiné zdravotní problémy, takže zavrčení není možné mylně brát jako agresi, ale vnímat jako vyjádření, zvířete, že má bolest a vy jste sáhli někam, kde je mu to nepříjemné.